algebraická rovnice - rovnice typu P(x) = 0, kde P(x) je polynom; koeficienty polynomu
jsou koeficienty rovnice, stupeň polynomu je stupeň rovnice; tzv.
základní věta algebry tvrdí,
že každá algebraická rovnice alespoň 1. stupně má v oboru komplexních čísel řešení
binomická rovnice - rovnice ve tvaru x
n + a = 0,
kde x je neznámá, a je reálné číslo a n je přirozené číslo
bikvadratická rovnice - rovnice ve tvaru ax
4 +
bx
2 + c = 0; snadno se převede na rovnici kvadratickou
diferenciální rovnice - rovnice, která obsahuje neznámou funkci a její derivace
diofantovská rovnice - rovnice v oboru celých čísel
funkcionální rovnice - rovnice, v níž je neznámou funkce
homogenní rovnice - algebraická rovnice o několika neznámých, jejíž členy mají stejný stupeň
integrální rovnice - rovnice, která obsahuje neznámou funkci v integrálu
rovnice s odmocninou - rovnice, v níž se naznámá vyskytuje pod odmocninou; řeší se
vhodným umocňováním až se odstraní všechny odmocniny, v níž se neznámá vyskytuje
reciproká rovnice - rovnice ve tvaru a
0x
n +
a
1x
n-1 + ... + a
n-1x +
a
n = 0, kde a
n-i = a
i pro i = 0, 1, ..., n,
případně též a
n-i = -a
i pro i = 0, 1, ..., n
říká se jí reciproká protože je-li a její kořen, je 1/a (reciproká hodnota) také kořenem
transcedentní rovnice - rovnice ƒ(x) = 0, kde ƒ(x) je transcedentní funkce;
mezi t.r. patří rovnice goniometrické, logaritmické a exponencionální
rovnice geometrického útvaru - rovnice nebo soustava rovnic, jejíž řešení si vzájemně
jednoznačně odpovídají s body útvaru prostřednictvím soustavy souřadnic; parametrické r.g.ú. mají pro
jednorozměrný útvar tvar
x = f(t)
y = g(t)
z = h(t)
kde f, g, h jsou funkce; probíhá-li parametr t danou množinou, bod o souřadnicích [x, y, z] probíhá příslušný geometrický útvar
